Již za pár dní opustíme základnu a vydáme se do sněhem zapadané Rokole. Prostě vypadneme někam, kde nebude ani internet, ani počítačová místnost, zkoušky, zápočty a další povinnosti všedního dne… Před námi je týden exercicií. Tedy týden modlitby a ztišení před naším Pánem.

„Můj podíl je Hospodin,“ praví má duše, proto na něj čekám.
Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí, k duši, jež se na jeho dotazuje.
Je dobré, když člověk potichu čeká na spásu Hospodina.

Pláč 3, 24-26

Výsledek obrázku pro služba hospic

Po týdnu ve ztišení se pustíme opět do akce. Tentokráte se rozjedeme do všech koutů České Republiky, abychom sloužili v hospicech, nemocnicích a domovech důchodců.

 

To, co načerpáme ve dnech silentia a modlitby chceme předat těm, které potkáme na svých praxích. Nepřineseme uzdravení, vyřešení všech problémů nebo těžkostí lidského života… To víme. Ale také víme, že se můžeme  pokusit přinést „lásku, radost a pokoj“ (Gal 5, 22), tedy bohatou úrodu plodů, jež dává Duch svatý.