Teologický konvikt byl při svém založení v roce 1990 chápán jako přechodné zařízení na překlenutí několika málo let, než z církevních gymnázií začnou přicházet kandidáti na studium teologie lépe připravení. Důraz byl položen na doplňování jazykových znalostí a intelektuální vybavenosti. Později byl vytvořen program, který spočíval spíše v biblicko-duchovní formaci (tzv. experiment).

Ve školním roce (2002 – 2003) se začíná s určitým kompromisem mezi oběma koncepcemi. Kromě živých jazyků se vyučují latina i řečtina, ale zároveň je tu snaha uchovat osvědčené základy biblicko-duchovní formace.

Konvikt se tak ze spíše „doučovacího institutu“ vyvinul v zařízení, které formuje lidsky, duchovně i intelektuálně. Je to jakýsi „noviciát“ diecézního kněze, kde si student vyjasňuje své duchovní povolání.

 Teologický konvikt v Litoměřicích (1990 – 2002)

Teologický konvikt sídlil v Litoměřicích v budově z r.1858, která byla vždy v majetku litoměřického biskupství. Jejím původním určením byl Institut pro hluchoněmé – především pro německy mluvící děti. Činnost institutu přerušila 2.světová válka a vzhledem k následnému odsunu Němců už nebyla obnovena. V letech 1948 – 1950 zde sídlil seminář pro litoměřickou diecézi. Po uzavření všech československých diecézních seminářů budovu užívalo vojsko. V roce 1953 byl kněžský seminář i s teologickou fakultou vysídlen z Prahy a přesunut do této budovy v Litoměřicích. Zde se až do roku 1990 připravovali kněží pro všechny diecéze v České republice. Teologická fakulta mezitím (1966) dostala samostatnou budovu v Litoměřicích.

Vlastní budova tehdejšího semináře měla kapacitu pro 90 ubytovaných, ale v posledních letech dům obývalo kolem 200 bohoslovců. Díky pomoci německých katolíků (zvl. Ackerman – Gemeinde) byla financována přístavba. Tři roky před skončením komunistické diktatury byla provedena vnější oprava domu. V roce 1990 se kněžský seminář i s fakultou mohl vrátit do Prahy a v Olomouci byl otevřen kněžský seminář i teologická fakulta pro moravské diecéze. Česká biskupská konference se rozhodla v témže roce zřídit v Litoměřicích celorepublikový přípravný institut pro budoucí seminaristy pod názvem Teologický konvikt.

 Teologický konvikt v Olomouci (od r. 2002)

Budova bývalého semináře v Litoměřicích byla i přes vnější rekonstrukci v roce 1987 ve špatném stavu. Vyžadovala generální rekonstrukci, na kterou se však nedostávalo finančních prostředků. Také počet studentů v konviktu klesl na tak malý počet, že budova nebyla dostatečně využívána. Proto Česká biskupská konference rozhodla o přemístění TK do Olomouce. Zde je konvikt umístěn do budovy Arcibiskupského kněžského semináře, který měl dostatečně velké a též nevyužité prostory.

Dne 4. září 2002 zde olomoucký arcibiskup Jan Graubner spolu s ostatními českými a moravskými biskupy zahájil první školní rok slavnostní mší sv. Veni Sancte. Začal tak zkušební rok, ve kterém se prověří, zda soužití studentů v konviktu s bohoslovci může být oboustranně prospěšné. Konvikt zde využívá nově zrekonstruovanou kapli sv. Jana Sarkandra, ubytovací prostory, učebny, klubovnu, jídelnu, tělocvičnu a další místnosti.

Kromě nových prostor zažívá konvikt i příchod nových představených – ředitele, prefekta a spirituála. Jejich snahou je navázat na dobré zkušenosti z předešlých let a především vytvořit s přijatými studenty skutečně vstřícné, otevřené a bratrské společenství. V rodinné atmosféře a v rámci určitého řádu pro společný život, je tak možno napomoci k rozlišení a dozrávání duchovního povolání.