Latina

V tomto předmětu jsou studenti seznamováni se základy latinského jazyka v rozsahu nutném pro liturgii a studium církevních dokumentů. Zakončeno zápočtem uznaným pak na Teologické fakultě.

Úvod do filosofie

V úvodu se seznámí studenti s filosofií, filosofickými pojmy a problémy. Předmět zařazen do vyučovacího schématu od akademického roku 2006/2007 a má pomoci zvládnout studentům filosofii v průběhu studií na Teologické fakultě. Zakončeno zápočtem uznaným pak na Teologické fakultě.

Literatura

Seznámení se s významnými křesťanskými autory a základními díly duchovní literatury od počátku křesťanství až po současnost. Cílem je vytvořit si základní fond přečtené literatury a naučit se sledovat myšlení autora. Důraz je kladen na přímý kontakt s textem.

Soukromá četba alespoň dvou knih dle vlastního výběru z doporučené nabídky zhruba sto padesáti titulů. Soukromá četba určených knih; v hodinách je potom prostor ke společné reflexi a probíhá diskuse o přečtených dílech. Písemné zpracování recenze zvoleného díla a ústní referát z dalšího díla.

Úvod do spirituální teologie

Uvedení do základů duchovního života za pomoci knihy Tomáše Špidlíka Prameny světla a s tím související četba 5 knih z nabídky asi 70 děl různých autorů k dané problematice. Kurs je zakončen písemným testem a závěrečným kolokviem na základě přečtené literatury.

Úvod do katechismu

Se slovem „katechismus“ se zřejmě nejeden z nás setkal. Katechismus jako studijní předmět v Teologickém konviktu se váže především ke Katechismu katolické církve. Ten je koncipován pro biskupy a všechny jeho spolupracovníky – kleriky i laiky – ve službě hlásání evangelia coby shrnutí učení církve. Proto je plný citátů z Písma, církevních Otců i dokumentů učitelského úřadu církve, je plný teologie. Za jedinou větou mohou stát celé knihovny děl, které se věnují tomu kterému konkrétnímu problému!

Z toho pro nás vyplývá několik úkolů:

Teologie se neodehrává u zeleného stolu. Reaguje na problémy doby a pokouší se je myšlenkami a jazykem doby řešit. Proto je nutné pochopit dobový význam pojmů, objevit za slovy trvale platné myšlení církve a naučit se číst texty v kontextu. Úkolem tohoto předmětu je také umět číst mezi řádky.

S pojmy je vždy spjat určitý jejich obsah, určitá představa. Představy máme a musíme mít, ale zároveň objevujeme, že žádná představa nakonec nemůže definitivně postihnout to nejpodstatnější: Kdo je Bůh, co je spása či vykoupení, co je věčný život, proč tu je smrt apod. Proto se učíme nemít strach naplnit každý pojem představou a také se učíme o svých představách věcně diskutovat.

Množství představ během dlouhých dějin myšlení a života církve poukazuje na úchvatnou pestrost, bohatství a hloubku hledání pravdy. Úkolem tohoto předmětu je také umět získat k tomuto bohatství vztah a obdiv, těšit se z těchto projevů lidského ducha, který se nenechá jen ovládat starostmi všedního dne, ale hledá porozumění smyslu existence, hledá Boha.

Lectio divina

Tento předmět vychází ze staré praxe církve benediktinské tradice, kde se četlo Písmo Svaté, ve snaze text meditovat, hovořit o něm, modlit se na jeho základě a skrze tento text se dostat do hlubší vnitřní modlitby (kontemplace). Snažíme se zde naslouchat Bohu, který mluví skrze daný text z Písma, skrze druhé, kteří se dělí o to, co je zaujalo či oslovilo, a skrze ticho a očekávání kontemplace. Lectio divina nám pomáhá objevit svůj život v příběhu Písma svatého či tento příběh objevit ve svém životě a tak z něho čerpat Boží povzbuzení nebo napomenutí. Lectio divina se na celém světě dostává v poslední době do středu zájmu těch, kteří hledají způsob modlitby vhodný pro dnešní dobu. Probíhá v těchto krocích:

  1. Lectio (čtení) – tedy přečtení předem vybraného úryvku z Bible, většinou z Nového zákona.
  2. Meditatio (rozjímání) – tedy snaha pochopit, co daný text říká pro mne v tuto dobu. Zde také používáme výklady z tradice církve – ze starých i současných církevních spisovatelů.
  3. Collatio (rozhovor) – tedy rozhovor ve skupině o tom, co každého oslovilo.
  4. Oratio (modlitba) – modlitba ovlivněná přečteným textem.
  5. Contemplatio (nazírání) – snaha o setkání s Bohem v pasivitě a mlčení poté, co všechna slova myšlenky už proběhly během přecházejících částí L. D.
  6. Operatio (činnost) – rozhodnutí pro praktické naplnění Božího slova v životě.
Liturgika

Od samého začátku přípravy na kněžství se vštěpuje studentům Teologického konviktu skutečnost krásy slavení liturgie jako nedílný prvek oslavy Boha a spásy člověka. Vzhledem k tomu, že na počátku studia je „startovní čára“ jednotlivých studentů rozdílná, začínáme od základů Písma svatého a liturgických textů, věnujeme se podrobněji zásadám kvalifikované asistence při mši svaté, lektora a akolyty. Studujeme dějiny liturgie, aktuálně se vracíme k zásadám liturgického roku a křesťanských svátků.

Bez vnitřního prožívání by liturgie byla pouhou ceremonií, bez vnějších svátostných znamení by se Kristovo kněžství nemohlo uskutečňovat, bez zpřítomnění díla spásy by liturgie klesla na úroveň světské slavnosti, bez právních detailů by se mohla liturgie stát malichernou hrou jednotlivce. Proto je třeba se naučit liturgii znát a prožívat.

Živé jazyky

V rámci studia v teologickém konviktu studuje každý uchazeč jeden živý jazyk a to 4 hodiny týdně. Nabídka obsahuje tyto jazyky: angličtina, němčina a italština. Cizí jazyk je možné studovat ve dvou stupních: začátečníci a pokročilí. Zakončeno zápočtem nebo na konci Konviktu zkouškou, uznanou později na Teologické fakultě.

Písmo svaté

Předmět o základních otázkách a odpovědích, které si čtenář pokládá při četbě Písma svatého, jenž je „duší posvátné teologie“ a jehož neznalost znamená „neznat Krista“.

Host

Každý pátek dopoledne dvě hodiny návštěva hosta. Hosty jsou lidé z rozlišných oborů, kteří mají bohatý nejen duchovní život a mohou v mnohém obohatit studenty a budoucí kněze.